V posledním zápase sezony na náš čekal houževnatej soupeř,
se kterým jsme neměli z posledních kláních pozitivní bilanci (nedali jsme ani
gol), tudíž jsme museli povzbudit naše diváky a hlavně sami sebe. Celej zápas
se nesl v duchu jistoty, že jsme v soutěži udržený a mohli jsme tak hrát na
míči s klidem a grácií. První půle snesla parametry, který bychom asi rádi
viděli celou sezonu - pevná defenzíva, snaha o konstruktivní rozehrávku a
proměňování nabídnutých šancí. K vyššímu rozdílu chybělo snad už jen dotažení
některých akcí a lepší předfinální fáze. Jediná výtka musí směřovat k Láďovi,
kterej udělal asi 4 fauly za sebou na půlce a reálně nám hrozil 10ti metrovej kop,
kterej by první poločas mohl značně zkomplikovat. Naštěstí si situaci uvědomil
a závěr poločasu proseděl. Druhou půli jsme hráli již vědomy si náskoku a s
tím, že nějaký šance ještě přijdou, což se stalo. V týhle fázi jsme sice
soupeři staženou obranou dovolili pár šancí a větší převahu na míči, ale po
famozním zakončením Kozla pod golmanem a Láďovo stahovačky do golovky (jeden z
mála jeho světlých momentů) už soupeř pouze na konci zápasu skore korigoval na
konečných 2:5 z jeho pohledu. Na těžkým anglickým terénu nemohly vyniknout naše
individuální skvosty a akce občas končily nepřesně, nicméně jsme celej zápas
měli prakticky pod kontrolou i díky vysoký efektivitě. Na konec se sluší všem
poděkovat za celou sezonu, kterou jsme zakončili na nakonec velmi slušným 6.
místě.
